
V úterý 28. května 2024 slavnostně přestřihli symbolickou pásku Milan Paprčka, majitel kartografického vydavatelství SHOCart, které je zároveň zřizovatelem muzea a prof. RNDr. Vít Voženílek, CSc., vysokoškolský pedagog, kartograf a profesor geoinformatiky.
,,Jsem přesvědčený, že když se firmě daří a prosperuje, tak by měla část toho úspěchu vrátit společnosti,“ říkal při této příležitosti Milan Paprčka.
,,A vzhledem k tomu, že jsme největší vydavatel map v Česku a o výrobě map víme dost, rozhodli jsme se vytvořit místo, kde by se veřejnost mohla dozvědět více o tom, jak se mapy vyráběly kdysi i jak se vyrábí dnes. Jako velký fanoušek map jsem měl už dávno sen, představu o zpopularizovaní mapování a vytváření map od dávných dob až po současnost. Důležité však je, že jsme se rozhodli jít cestou interaktivity, která je trendem v nejlepších světových muzeí. Myslím si, že lidé všeobecně chtějí vědět více, učit se nové věci, ale musíte je zaujmout a nabídnout jim vědomosti v takové formě, jaká odpovídá 21. století. Proto bylo naším hlavním motivem a cílem vytvořit popularizačně-vzdělávací místo, kde chceme kartografii přiblížit zážitkovou formou.“ Muzeum je zřízené přímo v budově vydavatelství, a to hned v přízemí budovy v ulici Vodní 1972.
Muzeum představuje nejen bohatou minulost a výjimečnou současnost kartografie na českém území, ale i tradiční a moderní postupy a technologie, kterými se mapy vytvářejí. Jeho jedinečnost nespočívá jen v obsahu jeho expozice, ale i formě. Návštěvníci v muzeu najdou interaktivitu, moderní principy vzdělávání a výdobytky špičkových technologií.

Například tzv. pískový model krajiny s rozšířenou realitou. Jde o zážitkovou vzdělávací pomůcku, využívající nejmodernější digitální technologie. Rozšířená realita, anglicky augmented reality, je fyzicky existující prostředí, které je v reálném čase doplněné digitálně vymodelovanými prvky, v našem případě obrazovými. Návštěvníci Muzea map Zlín mohou vlastníma rukama z písku vytvářet krajinu a vidět, jak barevně vypadá na mapě. Mohou je měnit a okamžitě porovnávat, jak se mění její mapové zobrazení, jak se mění barvy a linie vrstevnic. Spolu s výkladem průvodce se takto téměř každý dokáže velmi rychle naučit číst v mapách. Pokud si lidé vyzkoušejí tuto technologii, umí si potom při pohledu na mapu představit skutečnou krajinu. A to je vlastně základem na to, aby se pomocí mapy uměli orientovat v prostředí.
V další části expozice se návštěvníci mohou pomocí snímku modelu krajiny změnit na kartografy. Vyzkouší si práci kartografa při popisu slepé mapy, tak jak se to nyní tvoří v kartografických programech v počítači, ale bez pomoci počítače. Interaktivní části expozice jsou doplněné tradičními prvky v podobě fyzických exponátů a informačních panelů. Ty ukazují dějiny mapování ve světe a v Česku, důležité milníky a představitelé kartografické historie jakým byl např. Jan Kryštof Müller, který je hlavní hvězdou výstavy starých map, kterou v muzeu také najdete.
Výstava nese název Nejkrásnější barokní mapy Čech a Moravy. Autor výstavy vytvořil tuto sbírku k výročí 300 let od vzniku právě Müllerovi velké mapy Čech, která se stala vzorem pro spoustu dalších kartografických mistrů. Každá mapa je doplněna uměleckými díly, tzv. parergy v barokním slohu. Opravdu je co obdivovat.
Navzdory svým nevelkým fyzickým rozměrům je muzeum institucí s nadregionálním významem. ,,V neposlední řadě je i novou kulturní a technickou atrakcí Zlína a okolí a budeme velmi rádi, když takto pomůžeme podpořit cestovní ruch v regionu,“ dodává Milan Paprčka.


















